Long Range a taktika
V půlce března 2018 jsme se zúčastnili dvou soutěží a to Long Range 500-1000m a také taktiky 300-700m. Obě proběhly na Slovensku. Tentokrát jsme byli tři střelci - já, Veronika a Ivo.
Pro oba to byla premiéra na Long Range a tak se moc těšili.
První den byl trénink. Potřebovali jsme vše ozkoušet a otestovat, ověřit balistické tabulky a podobně. Ideální bylo, že nebyl téměř žádný vítr, takže jsme se mohli soustředit čistě na balistiku. Nicméně nic není zadarmo, takže samozřejmě pršelo. Měli jsme štěstí a našli opuštěný stan, tak jsme ho hned využili. V tréninku se nám až podezřele dobře dařilo...
Soutěž samotná probíhá na kovové a papírové terče. Papírové terče jsou ve vzdálenosti 500m.
Kovové pak od 500 do 1000 pro kategorii Standard, kde jsme soutěžili i my, nebo do 1400m pro kategorii Magnum. Jejich velikost zhruba odpovídá 0,7x0,5 MIL. Na 1000m to znamená, že mají šířku 50cm a výšku 70cm a ve všech vzdálenostech se jeví sice stejně veliké, nicméně čím blíž, tím menší. Ty maličké na obrázku úplně dole - ty jsou na 500m a jsou bohužel o dost menší a také obtížnější. Střílí se na ně na povel v čase 5 sekund. Také se použily v neděli při taktice.
V závodě se počasí změnilo a sice nepršelo, zato se ochladilo a začal foukat vítr. Vítr mění dráhu střely a to hlavně do stran. Také navíc nebyl konstantní, ale měnil se. Výsledkem bylo, že většina z nás "honila zásahy doprava a doleva", jako na kolotoči...
Tyhle podmínky plně prověří střelce, kteří se jednak musí spolehnout na svoje balistické tabulky a také na svůj "čich na vítr". Vhodně zvolené vybavení samozřejmě dost pomůže a naše zbraně v ráži 6,5 Creedmoor opět prokázaly svůj potenciál a vhodnost pro střelbu na větší vzdálenosti. Veronika se svým Rugerem RPR a starým, ale spolehlivým Vortexem PST, skončila v nabité konkurenci na pátém místě!
Ono se nám vůbec velice dařilo a já nakonec skončil na druhém místě. Lepší už byl jen Tomasz Kirczuk z Polska, kterému se prostě při těchto závodech dařilo na co sáhnul... Startovní pole bylo opět opravdu mezinárodní a kromě Slováků, a Čechů jsme potkali Poláky, Němce, Maďary, Rumuny a Rakušany.
Další den byla na jiné střelnici taktika. Střílelo se na na papírové terče i na kovové a to ve vzdálenostech od 300m do 700m. Opět se ochladilo, mrzlo a foukal vítr, který se tentokráte měnil ještě více. Podmínky byly obtížnější, než na Long Range...
Při tomto typu soutěže se nestřílí ze stejného místa, ale střelci se přesunují z pozice na pozici. A to samozřejmě se vším vybavením. Navíc jsou na vše velmi krátké časové limity, i na přesuny. Proto někteří střelci nepoužívají podložky, ale nosíme jen batůžky s nezbytným vybavením (náboje, zápisky, dálkoměr, voda...).
Kovové terče ve vzdálenosti 700m. Na výstřel je 5 sekund a pokud člověk mine, není vidět kam dopadla střela, takže se dá velice těžko odhadnout jak zamířit další výstřel. Je to velmi obtížná disciplína...
Je to nádherná střelnice, kde se člověk nenudí, přesouvá se z místa na místo a většinou je poslední disciplína nejobtížnější. Střílí se ty malé kovové terče (viz obrázek nahoře). Každý má 5 terčů v neznámých vzdálenostech od 420m do 525m. Máme 3 minuty na jejich nalezení, identifikaci a změření vzdálenosti. Bez opravdu kvalitního dálkoměru se nelze obejít. Pak střílí 5 střelců najednou. Není omezený počet nábojů, ale tentohrát byl časový limit na zasažení všech pěti terčů 60 sekund... A to je opravdu rychlé! Nejrychlejší střelec to dokázal zvládnout na pět výstřelů (každá rána zásah) v čase 38 sekund!
Opět se nám dařilo nad očekávání. Konečně se mi podařilo Tomasze překonat a vyhrál jsem! Veronika skončila opět na skvělém pátém místě. Tento víkend se nám opravdu dařilo nad očekávání. Už od tréninku to bylo až podezřelé, ale vydrželo nám to až do konce...
