Soutěž F-class
F-class je střelecká soutěž na vzdálenosti zhruba od 300 do 1000m. A jde primárně o přesnost, střílí se na papírové terče. Dá se říci, že jde o nejpřesnější střelbu na delší vzdálenosti vleže... Jedním z průkopníků této střelby byl Kanaďan George "Farky" Farquharson, po kterém je ostatně tato disciplína pojmenovaná (to je to "F" v názvu F-class). Začal s tímto typem střelby v devadesátých letech a od té doby se rozšířila po celém světě a rozvíjí se velkým tempem.
Pravidla ICFRA (mezinárodního svazu asociací velkorážných pušek - to je ale strašlivý překlad...) jsou poměrně jednoduchá a jasná.
Existují dvě kategorie:
F-TR ("Target", Standard Class) - ráže .223 Remington nebo .308 Winchester. Zbraně mohou být vybaveny libovolným puškohledem, nesmí být vpředu uloženy ve stojanu (je tedy nutná dvojnožka, bag, batoh a podobně) a celková váha systému do 8,25kg.
F-Open (Open Class) - libovolná ráže do 8mm průměru střely. Zbraně mohou být vybaveny libovolným puškohledem. Zbraň může být vybavena nožičkami, nebo být vpředu uložena ve stojanu. Celková váha do 10kg (nožičky se do váhy počítají, stojan - rest ale ne).
U obou kategorií nejsou povoleny ani úsťové brzdy, ani tlumiče (suppressory). Je zde více detailnějších požadavků na vybavení, ale toto je základní nástin...
Vzhledem k relativně nízké rozšířenosti specifických F-class zbraní v Evropě, se lze ale běžně setkat se soutěžemi, kde úsťové brzdy povoleny jsou. Jde o to, že je spousta střelců, kteří se těchto soutěží chtějí zúčastnit, ale jejich zbraně prostě úsťové brzdy mají... A tito střelci je nechtějí sundavat pouze na F-class soutěže, když na to nejsou nejen zvyklí, ale i jejich střelivo je odladěné pro použití s brzdami. A to je vlastně i náš případ...
V červenci jsme se zúčastnili takovéto soutěže na Slovensku. Bylo to pro nás neznámé prostředí na střelnici, která byla zcela otevřená. Vzdálenosti byly 300, 600, 900 a 1000 metrů.A protože šlo o vojenský prostor, soutěž probíhala v pátek. Ve čtvrtek bylo možné na jiné střelnici nedaleko potrénovat na vzdálenosti 300m, ale to jsme prostě z pracovních důvodů nestihli...
Chtěl jsem na této soutěži otestovat konečně naostro nový systém, který připravujeme na soutěž Mo2Km (Masters of 2 Kilometers) ve Francii. Jenže se ukázalo, že tento systém je skoro o kilogram těžší, než limit 10kg. A tak jsme na poslední chvíli odlehčovali a frézovali. Především pažbu, která je teď doslova "jako ementál" - samá díra... Ale ani to nestačilo. Tak jsem vyměnil optiku Vortex Razor II 4,5-27x56 s jednodílnou montáží za podstatně lehčí model Vortex Razor AMG 6-24x50 s kroužky Vortex. Jenže se díky tomu všemu posunulo celkové těžiště dopředu, takže jsem musel pár hodin před odjezdem ještě předělávat uchycení nožiček, aby byl celý systém lépe vyvážený... Váhově jsem se nakonec dostal na komfortních 9,95kg! Ani jsem nemusel sundavat krytky optiky...
Problém byl ovšem v tom, že jsem tento nový puškohled neměl nastřelený... Pouze jsem ho nahrubo srovnal "vývrtovou metodou". A nezbylo mi, než se pokusit při prvních nástřelných ranách zjistit korekci a pak to jet prostě naostro...
A to se mi naštěstí podařilo... První tři nástřelné rány byly na 300m a já je našel u souseda v terči. Pak už bylo relativně snadné udělat korekci a soutěž s ní dokončit. Můj hlavní cíl pro tuto soutěž byl ověřit balistickou tabulku pro nový systém. Do této chvíle jsem jen dělal Break-in hlavně (česky řečeno "zajetí hlavně"), hledání navážky a pak jsem střílel jednu soutěž do 900m, jenže tam jsem neviděl terče, takže jsem se nic nedozvěděl... Hlaveň měla do této soutěže nastříleno celkem 94 ran...
Postup střelby na F-class bývá následovný: na každé vzdálenosti se obvykle střílí 2 nebo 3 nástřelné rány, které vám rozhodčí zalepí kontrastními zálepkami, aby byly vidět. Podle toho se dá udělat korekce především balistická (tedy nahoru nebo dolů). Korekce na vítr moc ne, protože než se to zalepí a střílí se naostro, tak se většinou vítr změní... Pak se střílí obvykle 10 soutěžních ran na body.
Destíka bývá většinou 1MOA na každé vzdálenosti a její "střed, neboli X (počítá se jako 11)" je pak obvykle 1/2 MOA. To dělá na 300m zhruba 9cm desítka. Na 1000m je to zhruba 30cm desítka.
Terče na 600m. Kontrastně jsou 3 nástřelné rány, šedivá je desítka. V tento okamžik byly podmínky viditelnosti velmi dobré, nicméně zásahy na tuto vzdálenost vidět rozhodně nejsou... Většinu soutěže byly podmínky viditelnosti mizerné a sotva jsme byli schopní na 900 a 1000m rozeznat zalepené nástřelné rány. Problém kromě tetelení vzduchu (neboli "mirage") dělal hlavně vítr. Na této otevřené střelnici (pláň bez vyšších stromů) se prostě proháněl jedna radost. A podle pravidel nejsou povoleny žádné větrné indikátory - praporky a podobně - a to nejen v ploše, ale ani na střelecké linii.
V celosvětovém měřítku jsou obvykle nejpřesnější ráže 6mm, jako například 6mm BR a její klony, nebo 6XC, 6x47, 6CM... Ale jakmile hraje větší roli vítr, dominují 7mm ráže se svými těžšími projektily, které mají i vyšší BC a jsou prostě méně náchylné na vítr. I moje nová 7mm Practical se v těchto podmínkách osvědčila nakonec na výbornou.
Když došlo na vyhlašování, byl jsem v šoku... Přes všechny ty potíže a stresy před odjezdem jsem nakonec vyhrál... Vnitřně jsem se soustředil především na testování, zkoušel jsem různé nastavení výšky nožiček a spokojený jsem byl až u posledního terče. Tento nový systém má prostě potenciál!
Soutěž to byla celkově náročná, povětrnostní podmínky vskutku extrémní (vedro, vítr, slunce,mirage) a tak nám byl odměnou (mimo výsledku) i celkový "výlet" krásnou krajinou, pohodový den, kdy jsme opět potkali kamarády i nové lidi a nová zkušenost, která nám doufám pomůže v budoucích soutěžích...
