Test dálkoměrů - díl 2
V pokračování, které navazuje na první část, porovnávám dalekohledy s funkcí dálkoměru a celkově zhodnotím, co a proč jsem si vybral.
Na obrázku je kromě dálkoměrů i normální dalekohled pro srovnání. Ten i dva dálkoměry mají shodné parametry a to 10x42, což je zvětšení a průměr čoček ve velmi dobrém poměru mezi zvětšením, velikostí dalekohledu a jeho váhou. Prostě už to má dostatečné optické vlastnosti, ale ještě je to stále praktické a malé. Tyto parametry se tak stávají poměrně běžným standardem. Pouze Leica zde byla s parametry 8x56, protože se jedná o přístroj určený primárně pro lovce, který má tyto parametry kvůli zhoršeným světelným podmínkám (šero).
Opticky jsou všechny na velmi dobré úrovni. Rozdíly mezi nimi sice poznám, ale žádný z nich mne ani neurazí, ani neomráčí... Upřímně řečeno, čím dál tím více hledám především takové optické přístroje, jejichž dlouhodobé používání je mi příjemné. Prostě že mne z toho po hodině nebolí oči. Stejně tak u puškohledů – když mi optika unavuje oči, začínám dělat chyby v zamíření. Někdy tedy paradoxně přílišná propustnost světla není úplně výhodou...
Dalekohled Vortex Viper HD 10x42 mám už mnoho let a osvědčil se jak opticky, tak i svou odolností. Pogumované tělo a krytky, které jsem dodal, opravdu dobře chrání jak celý dalekohled, tak i čočky. Není problém ho hodit do batohu k ostatnímu vybavení, nebo i do kapsy a nemusím se o něj bát. Není to sice nejvyšší optická kvalita, ale obraz je pro mne dostatečný a příjemně se skrz něj kouká i po delší dobu. Tento model dnes stojí okolo 14.300,-.
Vortex Fury HD 5000 10x42 je dalekohled stejných kvalit jako Viper HD, jen s dálkoměrem navíc. Dálkoměr má červené podsvícení, které lze nastavit a umí měřit optickou i balistickou vzdálenost (přepočet podle úhlu náklonu). Pogumované tělo se dobře drží a je odolné. Ovládací prvky jsou také pogumované a snadno se s nimi pracuje.
I na 1000 metrů bez problému změří ¾ IPSC. Práce s ním je snadná a rychlá. Cena se pohybuje okolo 37.120,- a součástí balení je praktické pouzdro s popruhy, díky kterému se dá nosit na hrudníku vepředu a nepřekáží.
SIG KILO 3000 BDX 10x42 má obraz trochu jiný, subjektivně trochu jasnější a ostřejší. Rozdíl mezi nimi ale není dramatický. Má také bytelné a pogumované tělo a jemná tlačítka, která z těla nevystupují. Drží se a ovládá přirozeně a snadno.
Tak jako ostatní dalekohledy s dálkoměrem, i Sig 3000 změří ¾ IPSC na vzdálenost 1000 metrů. Mimo klasických funkcí má ale několik opravdu zajímavých funkcí navíc. V sobě má zabudovaný balistický počítač, který je sice jednodušší než AB a je pouze do vzdálenosti 800 metrů, ale to není všechno. Dálkoměry BDX se totiž dokáží pomocí Bluetooth spojit s jiným balistickým zařízením, které v sobě Applied Ballistic už má. Konkrétně jde o meteostanice Kestrel Ballistic a GPS Garmin Ballistic. Jedno i druhé se používá k nějakému účelu a cenu za AB software člověk platí u tohoto zařízení. A proto je KILO 3000 BDX poměrně levný, cena se pohybuje okolo 41.087,-.
Kouzlo přístrojů BDX spočívá právě v tom spojení. Změřím vzdálenost, přístroj pošle data do balistického zařízení, které si samo změří meteorologické podmínky a vypočítá balistickou korekci. Data pak pošle zpět do dálkoměru a v něm se objeví na displeji. Vše je velmi rychlé a bez prodlevy. A to není všechno... Data zároveň může přijímat mobil s aplikací, kde se vše zobrazuje na displeji. A to stále není všechno - SIG má i řadu puškohledů BDX, které také umí přijmout tato data a sami automaticky provést korekci. Není to ovšem tak, že by hýbal s křížem, ale v rámci záměrného kříže se rozsvítí bod, který je pro střelce na změřenou vzdálenost záměrným bodem. Toto řešení je popravdě určené především pro lovce, protože pro sportovní střelbu není dostatečně jemné. Ale pro lovce je to výborná pomůcka, protože nic nemusí nastavovat – jen zaměří cíl dálkoměrem a pak se jim ukáže kam mají mířit v puškohledu. Je to rychlé, efektivní a funkční.
Všechno to zní zcela báječně a skvěle, realita je ale bohužel taková, že se u SIGů poměrně často setkáváme se softwarovými problémy a je potřeba se s tím někdy poprat. Je to prostě už docela dost elektroniky a různých zařízení, které spolu musí komunikovat, což se neobejde bez občasných potíží. Ale jakmile to rozchodíte, je to paráda 😉
Leica Geovid HD-R 2700 8×56 v ceně 72.790,- je posledním z dalekohledů s dálkoměrem. Obraz je o něco kvalitnější než u předchozích, ale funkce jsou základní. Červené podsvícení a měření optické i balistické vzdálenosti. ¾ IPSC změří na 1000 metrů.
Ovšem stejně jako Leica 2700 B, kterou jsem měl také k dispozici, i zde se projevila nevýhoda toho, že po zmáčknutí tlačítka zmizí záměrný obrazec a objeví se pouze číslo. Jenže vystouplé tlačítko je potřeba stisknout poměrně silně a přitom je dost pravděpodobné, že se dalekohled mírně pohne – což je ale problém zjistit, když ten záměrný bod zmizí...
Během porovnání jsem měl i pozorovací dalekohled Leupold Mark 4 12-40x60 FFP v ceně okolo 52.000,-. Nemá sice největší zvětšení mezi pozorováky a jsou i přístroje s vyšší kvalitou obrazu. Ale jeho obrovskou předností je dálkoměrná osnova (v tomto případě Mil Dot), která funguje při jakémkoliv zvětšení. Pro práci ve dvojici, tedy při hlášení zásahů a korekcí, je to ohromná výhoda. Navíc je to Mark 4, takže je nesmyslně odolný. Pád z metru a půl na beton mu neublíží (několikrát nedobrovolně otestováno). Zkuste něco podobného s jinými pozorovacími dalekohledy... Navíc je poměrně malý a lehký, takže na rozdíl od velkých pozorováků jsem tento ochotný stále tahat v batohu...
Také jsem využil puškohled Vortex Razor HD II 4,5-27x56 FFP v ceně 58.700,-. V tomto případě s osnovou EBR-7C MRAD, který je určený především pro taktickou a rychlou dynamickou střelbu. Když se člověk naučí využívat tuto osnovu, může střílet s využitím přenášení a nemusí klikat při rychlé střelbě na čas. Ačkoliv to podle obrázku možná nevypadá, tak při střelbě ta osnova vlastně neruší, protože jí člověk moc nevnímá. Důležitý je otevřený střed kříže s jemnou tečkou uprostřed pro jemné a přesné domíření.
Pokud jde o zvětšení, tak jsem došel k názoru, že pro taktickou střelbu, Long Range i rychlou a dynamickou střelbu jsou puškohledy se zvětšením okolo 5-25x zcela dostačující a adekvátní. Dnes jsou k dispozici i puškohledy se zvětšením větším, ale faktem je, že to se nepoužívá pro střelbu jako takovou, ale větší zvětšení se používá především pro kontrolu zásahů. Kupodivu ani na ELR (Extreme Long Range – nad 1500 metrů) nepoužíváme větší zvětšení, protože to většinou není moc praktické. Málokdy (vlastně jsem to nikdy nezažil) jsou pozorovací podmínky takové, aby bylo dobře vidět i na větší zvětšení...
A pak tu mám i malý monokulár Vortex Solo R/T 8x36 v ceně 3.426,-. Ten se ukázal jako opticky výrazně lepší než všechny malé dálkoměry. Není to ale žádné překvapení, protože ty mají vesměs parametry 7x25... Záměrná osnova nijak neruší, ale je velmi praktická pro případné navádění střelce a podobně.
Jaký je tedy výsledek tohoto dlouhodobého používání a porovnávání?
Velice jednoduše řečeno – každý z dálkoměrů měří prakticky stejně, pokud jde o přesnost. Rozdíly jsou mezi nimi minimální. Ale vzdálenost, kterou jsou schopné změřit a i velikost terče, který jsou schopné změřit – v tom jsou rozdíly veliké. Samozřejmě cena hraje v tomto ohledu značnou roli. Není reálné najít „levný a kvalitní“ dálkoměr, který bude měřit i větší vzdálenosti. Nežijeme v pohádkách... A také je mezi nimi rozdíl v tom, jak jsou uživatelsky přívětivé.
Při nákupu bych se opravdu vyhnul levným řešením ať už no-name z Číny, nebo i jiných extra levných modelů. Jako základní pro klasické české střelnice do 500 metrů bych volil některý ze základních modelů Vortex, Leica, Sig, nebo třeba i Leupold v cenách okolo 10 – 15 tisíc. Je potřeba si uvědomit, že takové zařízení kupujete na několik let dopředu a vývoj samozřejmě půjde kupředu také. Proto bych vybral něco trochu lepšího, aby mne to za pár let neomezovalo. Na větší vzdálenosti, řekněme okolo 1000 metrů, už je ale potřeba zvolit opravdu kvalitu. Také se lépe pracuje s binokuláry, se kterými je i měření snažší. A pokud se rozhodnete jít do moderních technologií, i zde je z čeho vybírat. Ostatně i Leica na letošní rok chystá nějaké „chytré“ zařízení, podobně jako má SIG.
Já jsem se nakonec rozhodl používat dvě různé kombinace optických zařízení podle toho, jaké je použití... Zvolil jsem tedy kombinaci optik, dálkoměru, meteostanice a balistického zařízení takto:
Pro některé situace používáme malý dálkoměr do ruky, v našem případě SIG KILO 2400ABS, meteostanici Kestrel, mobilní telefon s balistickou aplikací, papírové tabulky, puškohled a pozorovací dalekohled. Tato sestava je určena pro soutěže víceméně statické a na střední vzdálenosti. Malý dálkoměr zde stačí a nemám tolik strach, že bych ho někde ztratil, protože nikde nepobíhám.
Druhá sestava je malý monokulár do ruky, dalekohled s dálkoměrem SIG KILO 3000 BDX, meteostanice Kestrel, GPS Garmin Ballistic, mobil s balistickou aplikací, papírové tabulky, puškohled a pozorovací dalekohled (bez něj se někdy obejdu, pokud jde o akci vícedenní s hodně dlouhými přesuny. Přeci jen ušetřím nějakou váhu a prostor v batohu pro třeba vodu navíc). Tuto sestavu využíváme pro Long Range a také pro soutěže více taktické, s přesuny, pozorováním a obtížnějším měřením. V kapse mám tento malý monokulár, se kterým přeci jen vidím lépe než s malým dálkoměrem a navíc se nemusím bát, kdyby mi v obtížných situacích upadl, nebo bych ho dokonce ztratil. Dalekohled s dálkoměrem je uložený v batohu tak, aby byl rychle přístupný. Je tedy chráněný a při přesunech se také ta větší zátěž lépe nosí. A když to opravdu potřebuji, tak s ním změřím prostě lépe a snadněji, než s malým dálkoměrem. A také s ním vidím lépe...
Možná si někdo řekne, proč v obou případech uvádím „papírové tabulky“, když vlastně máme několik balistických řešení (aplikace ve smartphone, dálkoměr s balistickým počítačem, Kestrel atd.). Protože se nechci spoléhat jen na elektronické přístroje a především – protože práce s fyzickou tabulkou je nesrovnatelně rychlejší a snadnější... A také si vždy letmo zkontroluji, jestli se údaje, které mi dá elektronický přístroj, nějak výrazně neliší od tabulky. To abych v případě nějakého špatného měření nebo chybě v přenosu dat či nastavení okamžitě zaregistroval problém a neudělal tak nějakou zbytečnou chybu...
Pro lov pak nosím dalekohled s dálkoměrem v pouzdře na prsou. Opět používám dálkoměr s balistickým počítačem – když najdu a identifikuji cíl, změřím vzdálenost a ihned vidím korekce, které můžu rychle použít a pravděpodobnost dobrého zásahu se tak zvyšuje... Základní balistickou tabulku mám pak přímo na optice.
PS: pro zajímavost si nakonec položím jednoduchou otázku v souvislosti s vybavením, které používám nejvíc:
"Koupil bych si znovu tento přístroj"?
Monokulár Solo R/T 8x36
- rozhodně ano
Dálkoměr SIG 2400ABS
- ne. Rozhodl bych se pro levnější kapesní dálkoměr SIG v řadě BDX
Dálkoměr SIG 3000BDX
- ano. A to nejen jako dálkoměr, ale i jako dalekohled
Dalekohled Vortex Viper HD 10x42
- ne. Zvolil bych dalekohled s dálkoměrem a pokročilými funkcemi
Pozorovací dalekohled Leupold
- rozhodně ano
