Polohy při střelbě - vleže - část IV

Čtvrtý ze série článků o střeleckých polohách. Základní poloha vleže - pro rychlou, dynamickou a Long Range střelbu. Pro přesnou střelbu na papírové terče mohou být vhodné i jiné polohy, když je střelec zvládne perfektně, ale pro naše disciplíny už nemusí být zdaleka vyhovující. První článek je zde... druhý je zde... a třetí zde.

A tady je další pokračování, tentokráte více vědecky ;-)

Tento článek a hlavně video je převzato z blogu Two Minutes To Target se svolením autora, Darren Beyer.

Postupně zveřejním překlad a vysvětlení i dalších dílů (celkově jsou 3), protože videa jsou v anglickém jazyce...

V tomto třetím videu je ukázáno, jaký vliv má nesprávná poloha za zbraní (která není v ose výstřelu) a příliš pevné držení zbraně na zásahy v terči - jak ovlivňují přesnost. Takže video je zde a rychlý překlad a vysvětlení následuje:

do 0:47 vítejte zpět u 2 Minutes To Target a třetí části vědeckého videa o zpětném rázu při střelbě z pušek. V prvním díle jsme se věnovali pevnému versus volnému držení zbraně. A tomu, jak moc vracíte zpětný ráz do zbraně u příliš pevného držení. Ukázali jsme si příklady ze skutečné střelby. Volné držení s plynulým zákluzem versus pevné držení s poskakováním zbraně na všechny strany.

Pozn.: v angličtině používané výrazy "hard shoulder / soft shoulder" jsou velmi zavádějící a proto používám termín "držení zbraně". Opírat zbraň do ramene totiž není správné držení. Zbraň se opírá do těla.

0:47 - 1:05 v druhé části jsme se věnovali pozici za zbraní. Ukázalo se, že pokud ležíme do boku na jednu stranu, tak puška má tendenci odskakovat na tuto stranu. A také jsme si to ukázali na reálné střelbě. Špatná pozice za zbraní - šikmo a né v ose, výstřel a zbraň odskočila na tuto stranu během výstřelu.

Pozn.: zcela běžný jev, který asi každý střelec na sobě už pozoroval - odskakování zbraně do strany díky tomu, že zbraň se neopírá do těla kolmo...

1:05 - 1:22 takže teď už víme, jak různá pevnost držení zbraně a pozice za zbraní ovlivňuje chování zbraně během výstřelu. Ale co ještě nevíme - a na to se zaměříme v tomto videu - je to, zda tyto chyby hrají také roli během výstřelu a jestli tedy ovlivňují i zásahy na terči a výslednou přesnost.

1:22 - 1:36 začneme tím, že se podíváme na obrázek hlavně a nabité komory. Toto je vyobrazení mé hlavně v ráži 300 PRC, kterou budu používat při reálné střelbě. Také si sem dáme takovýto tlakoměr, který nám ukáže, co se bude odehrávat během výstřelu.

Pozn.: tato ráže je střední magnumová ráže, která začíná být poměrně populární. Dokonce natolik, že firma Lapua začala dělat nábojnice pro přebíjení pro tuto ráži...

1:36 - 2:16 když stiskneme spoušť a prach se vznítí, tak dochází k tlakům v komoře až k hodnotě 65.000 PSI a tento tlak žene střelu z hlavně ven. To vyvine zhruba 4.800 lbft, které působí na střelu. Což je opravdu hodně, skoro jako by na ní tlačilo 2,5 tuny... A tato síla žene střelu hlavní ven. Když střílím 200 grainovou střelu ze své 300 PRC, tak když opouští hlaveň, dosáhnuje rychlosti zhruba 3.000 fps. A aby dosáhla této rychlosti, tak v hlavni dostane zhruba 70.000 G přetížení. To je hodně síly a působení a znázorníme si to červenou šipkou jako v předchozích videích.

Pozn.: zatracení Američani s jejich jednotkami typu palce, stopy, lokty, sáhy, žabí skoky a podobně... Abychom si to trochu lépe představili, tak například moje 6,5 Creedmoor (tedy už dnešní standard) dosahuje tlaků v hlavni zhruba 3.400 barů a střela 140 grs je vystřelená rychlostí zhruba 840 metrů za sekundu. Čas, který potřebuje, aby opustila hlaveň je zhruba 1,2 milisekundy. Mimochodem, nejvyššího tlaku je v hlavni dosaženo v okamžiku, kdy střela už je zhruba 8-9 centimetrů od komory (a v tomto okamžiku má střela rychlost zhruba 300 m/s). Do té doby tlak stoupá, pak už zase klesá. A ještě pro zajímavost - prach vyhoří v hlavni všechen. A to v okamžiku, kdy je střela zhruba 40 cm od komory... Hlaveň v této ráži by tedy neměla být kratší než 16 palců, kvůli optimálnímu vyhoření a využití prachu.

2:16 - 2:57 ale to není jediná síla působící na střelu. Je zde tření v hlavni působící na střelu a také moment hybnosti způsobený rotací střely v hlavni díky vývrtu. Vzpomeňte si - všechny tyto síly vytvářejí protisíly. Proti tření působí pohyb střely. A proti rotaci střely působí rotace hlavně. A samozřejmě největší síla je ta, která tlačí střelu dopředu ven z hlavně. A to se musí někde projevit. Projevuje se to tak, že tato velká protisíla tlačí na dno nábojnice dozadu a přeneseně na celou zbraň a pažbu, což je vlastně počátek zpětného rázu. A klíčový moment je zde to, že zpětný ráz působí na zbraň už od okamžiku, kdy se střela začne pohybovat vpřed.

Pozn.: ano, to je nesmírně důležité si uvědomit: zpětný ráz už působí - a my proti němu - už v době, kdy je střela ještě v hlavni.

2:57 - 3:26 a co to tedy znamená s ohledem na přesnost? Řekněme, že děláte vše dobře a konzistentně a váš první zásah je přímo do středu terče. A pak se rozhodnete zpevnit úchop. Už jsme si ukázali, že pevnější úchop zvyšuje zpětný ráz, takže můžete očekávat vertikální posun v zásazích. A to samé se týká i šikmé pozice za zbraní. Měli byste očekávat horizontální posun v zásazích. Opravdu se to stane? Abych to otestoval, tak jsem si vzal 20 nábojů 300 PRC na střelnici...

Pozn.: a konečně se dostáváme i k tomu důležitému. Tedy k velmi známému jevu - posunu zásahů na terči díky nevhodné poloze a držení zbraně. Někteří střelci mají tendenci tlačit tělem proti nožičkám a tam se ten rozdíl v onom tlaku na terči projevuje poměrně dost... I toto působení je také to, co překládám jako "pevnost úchopu".

3:26 - 3:40 prvních 5 ran jsem použil na nastřelení na ocelovém terči na vzdálenosti 300 yardů (274 metrů), dalších 5 v normální pozici za zbraní, dalších 5 v pozici šikmo doleva s trochu pevnějším úchopem zbraně a posledních 5 také šikmo s opravdu pevným držením zbraně.

Pozn.: všimněte si nápisu - "špatná střelecká pozice. Takto nestřílejte!!!" ;-)

3:53 - 4:58 pojďme se podívat, co se tady stalo. Napravo je ocelový terč. Toto jsou první zásahy, abych si ověřil zásahy. Tyto první tři byly zhruba 1/4 MOA a pak jsem udělal korekci na střed. To jsou ty další dva. Celkově to vypadá na zhruba 3/4 MOA. To je vlastně zhruba to, co jsme očekávali. Takže teď... tady nevím co se stalo s tím jedním zásahem. Ten je opravdu mimo. Ale tyhle jsou ze správné pozice. Mimo toho jednoho jsou tyto čtyři dobré. Asi palec a půl až tři čtvrtě, lehce nahoru a lehce do strany, ale opravdu málo. Toto je opravdu pěkné. Opravdu nevím co se stalo tady s tím zásahem.

Pozn.: tady je poznat trochu toho přehánění a ne úplně reálného "odhadování" rozptylu. Pokud šlo o 500 yardů (457 metrů) a ne o 300 jak říkal na začátku, tak by to reálně znamenalo zhruba 0,4 MOA (bez toho jednoho ulétlého), což je opravdu moc pěkné. Tento terč má kruhy velmi podobně jako klasický pistolový terč 50/20. Mimochodem, přesně kvůli tomu měřím rozptyl zásahů pravítkem, nebo používám program, který to spočítá z fotky. Ty odhady jsou někdy dost "na rybáře"...

4:58 - 5:45 toto je první, kde jsem byl šikmo za zbraní. A není to úplně to, co bych čekal. Očekával bych zásahy posunuté více doleva. Ale vidíte, že jsem zpevnil úchop a ta skupina zásahů se o trochu zvětšila. A teď se pojďme podívat na ten poslední. To je opravdu strašné. Tady jsem měl opravdu, ale opravdu tvrdý a pevný úchop. Neručím za to 100%, protože to byla prostě opravdu špatná střelecká pozice. Ale i tak si myslím, že je to dost vypovídající o tom, jak moc je to roztažené výškově. Stranově to není tak strašné, ale podívejte se na ten výškový rozptyl...

5:45 - 6:26 takže s tím tvrdým úchopem jsme měli velký výškový rozptyl, jak jsme očekávali. Pojďme se podívat, proč se to děje. Nakreslíme si křivku, která znázorňuje rameno. A dejme na ní pušku v ose, kde zpětný ráz působí proti tělu. A abychom si znázornili to pevné tělo, tak tady nakreslíme kámen. Pokud budete mít opřenou pušku do těla ve stejném místě konzistentně a budete mít také stále stejně zpevněné tělo, tak dostanete konzistentní výsledky. Problém je, že jsme lidi. A máme tendenci nedávat pušku pokaždé zcela přesně do stejného místa. Také nemíváme pokaždé zcela stejně zpevněné tělo. A také protože jsme moc pevní a působíme na pušku v krátkém čase, tak vidíme tyto výsledky na terči.

6:26 - 6:52 A teď k volnějšímu úchopu, který je více jako pružina - jak jsme si ukázali v prvním videu - dějí se tu dvě věci. Jednak, protože tělo je měkčí a tím se lépe přizpůsobí botce pažby, tak je nekonzistentní poloha méně náchylná k chybám na terči. A zadruhé - protože více absorbujeme zpětný ráz, tedy působíme proti němu po značně delší dobu, tak je mnohem menší procento síly vyvíjeno naším tělem na zbraň, dokud je střela ještě stále v hlavni. To vysvětluje rozdíl ve výškovém rozptylu.

6:52 - 7:23 ale proč nemáme znatelný stranový posun, když ležíme šikmo za zbraní? Vzpomeňte si na druhé video, kde jsme si ukázali, že šikmá pozice za zbraní způsobuje boční síly, působící na pažbu. Důvod k bočnímu posunu je v tom, že se díky zpětnému rázu odlehčí bipod a sníží se jeho tření, tím se sníží síly, které zbraň drží rovně. Ale uvědomme si, že střela je v hlavni pouze krátký čas, jen něco málo přes tisícinu sekundy. Takže zbraň a nožičky se nestihne zvednout z podložky a tak v tomto čase na ně stále ještě působí tření, které zabraňuje posunu.

Pozn.: už jsem i četl vysvětlení, proč zásahy nejsou vždy posunuté stranově (někdy totiž můžeme pozorovat i ten boční posun. A někdy zase ne). Je to pravděpodobně způsobené tím, že když se leží za zbraní šikmo, tak je přirozenější pažbu opírat spíš proti ramenu, než proti tělu. Tím může dojít k tomu, že rameno "uzamkne" pažbu proti bočnímu posunu. K odskočení zbraně po výstřelu do strany dochází tak jako tak, ale během vývinu rány skutečně rameno dokáže podržet pažbu na dostatečně dlouhou dobu, aby střela opustila hlaveň, než dojde k posunu zbraně stranou. Bohužel opírat si pažbu do ramene není vůbec dobrý zvyk, protože u silnějších ráží nebo dlouhodobému zatěžování dochází ke zdravotním potížím. Trup vydrží mnohem více, než rameno.

7:23 - 7:43 takže zpátky k naší otázce: "má tvrdé držení zbraně a špatná (šikmá) poloha za zbraní vliv na přesnost?" Tady jsme si ukázali zcela jasně, že pevné držení zbraně má jednoznačný vliv na zásahy a tedy ovlivňuje přesnost. Ale špatná poloha za zbraní podle našeho testu neovlivnila zásahy stranově nijak moc, takže nemá jednoznačný vliv na přesnost.

Pozn.: Tyto závěry zcela přesně korespondují i s našimi zkušenostmi. V dalším článku vše shrnu a rozepíšu se víc i o jiných polohách, než jen vleže, kde toto hraje také významnou roli.

7:43 jsme u konce s naším třetím videem o tom, jak poloha za zbraní a její držení ovlivňuje přesnost. Doufám že jste si tuto sérii užili a snad se potkáme u dalších videí.

Pozn.: tyto videa jsou skoro rok staré a od té doby žádné další nevydali. Škoda...

Opět musím říci, že video je krásně udělané a zcela jasně ukazuje některé principy. Závěry jsou dost jasné a zcela korespondují i s našimi vlastními poznatky z praxe. Učím vlastně to samé a proto jsem se rozhodl tyto videa použít. Bude následovat ještě poslední článek, ve kterém se více rozepíšu o odstranění některých chyb a také o jiných polohách než jen vleže...