Statistika vybavení při soutěžích DPS 2021

V červnu jsme se účastnili dvou různých seriálů Dynamické Přesné Střelby na Slovensku. A to jednak mezinárodního závodu ligy IPRF (International Precision Rifle Federation) a také mezinárodního seriálu PRS (Precision Rifle Series). Oba tyto seriály jsou si poměrně podobné a oba se střílí z různých poloh v krátkém čase na Long Range vzdálenosti. A protože poslední statistiku vybavení jsem dělal v roce 2018, tak jsem chtěl zjistit, jak se toto vybavení změnilo a co se používá dnes.

Zde je seznam zbraní, použitých při těchto dvou podobných soutěžích. Zajímavé je, kolik střelců používá pušky Tikka – celkem 15. Šlo jednak o Tikka T3 v klasických pažbách (nebo vyměněných), ale především o model Tikka Tac1 (9 pušek). Zbraně jsou to v dané ceně výborné, to je bez debat. A bude zde hrát i roli dostupnost, aktivita dovozců a prodejců a obecné PR. Stejně tomu je i u optik, bipodů a podobně. V Evropě jsme prostě výrazně svázaní tím, co trh nabízí.

Grafy ukazují absolutní počet zastoupeného vybavení v obou soutěžích dohromady. Ale je to také rozděleno nejen podle soutěží (hnědá je IPRF a zelená PRS), ale i podle toho, jaké vybavení použili střelci, kteří skončili v první pětce. To je vždy tmavší odstín dané barvy...

Tovární zbraně, upravené, nebo zakázkové stavby? V Evropě je situace o dost jiná než v USA a u nás většina střelců používá tovární pušky (26 střelců), nikoliv zakázkové zbraně. Těch se na těchto dvou soutěžích dohromady sešlo 11. Zakázkové stavby jsou zbraně sestavené z různých základních komponentů, nikoliv jen úprava sériové zbraně. Upravených sériových zbraní (výměna jedné ze základních částí) bylo ještě méně, pouze 5. Je zajímavé, že do pětice nejlepších se v každé ze soutěží dostala pouze jedna tovární puška. Ale je nutné zároveň dodat, že v obou případech šlo o top produkty - pušky Victrix a Ritter & Stark...

Základními komponenty myslím závěrový systém, hlaveň a pažbu. Je samozřejmě potřeba podotknout, že v některých případech jde o stejnou zbraň v obou z těchto soutěží, protože řada střelců střílela obě soutěže…

Ráže - zde je velmi zajímavé zastoupení magnum ráží v počtu 4 kusů. A to především na IPRF (3 střelci), kde se střílelo až do vzdálenosti 900 metrů. Jednomu se dokonce podařilo dostat nejen do první pětky, ale i na stupně vítězů (třetí místo). Troufám si ale tvrdit, že s tím, jak se střelci časem zlepší ve střelbě z pozic a odhadu větru, bude postupně magnumů ubývat. Stejně tak se podařilo jednomu střelci s .308 Winchester umístit v první pětce na PRS (páté místo). Mezi pěti nejlepšími byl v obou případech i střelec s trochu atypickou ráží 270 Winchester (v obou případech je to stejná puška, stejný střelec). Ostatních 6 střelců v prvních pětkách měli ráže 6,5mm.

Mezi prvními pěti v obou soutěžích bylo zastoupení ráží tedy takovéto:

4x 6,5 Creedmoor

2x 6,5x47

2x .270 Winchester

1x .300 Winchester Magnum

1x .308 Winchester

Délka hlavně je výrazně ovlivněná tím, že naprostá většina střelců měla původní hlaveň od výrobce pušky, kde je její délka daná. Ve většině případů šlo o 24“. Ale u zakázkových hlavní je zřejmý trend v délce hlavně 26“. Nejkratší byly hlavně o délce 22“ (šlo o stejnou zbraň, kterou střelec používá i na lov)…

U výrobců hlavní platí to samé, jako u jejich délky. Naprostá většina byla továrních - přesněji 26. U zakázkových hlavní jde opět především o dostupnost na trhu. Zakázkových hlavní bylo 16.

Za zmínku stojí také fakt, že mezi prvními pěti v každé soutěži se umístili střelci se zakázkovými terčovými hlavněmi. A samozřejmě dva střelci s továrními puškami, které jsem jmenoval výše - ale tyto zbraně jsou vybavené velmi kvalitními terčovými hlavněmi už od výrobce...

Pažby jsou na tom také podobně. Většina je továrních a pak jde samozřejmě opět o dostupnost na trhu. Nicméně je zde zřetelný trend od klasických pažeb k chassis (29 chassis, 13 pažeb). V tomto hraje poměrně velkou roli vetší množství pušek Tikka Tac1, které jsou už od výrobce vybaveny kvalitním chassis.

V první pětce v obou soutěžích byl pouze jeden střelec, který používal klasickou pažbu. Ostatní používali chassis.

U puškohledů je opět důležitá dostupnost a jejich cena. Obojí se ve srovnání s trhem v USA docela liší. Každopádně, bez ohledu na jednotlivé modely byly značky zastoupeny takto. Docela zajímavý je ale trochu bližší rozbor...

March byly všechny zastoupeny modelem 5-40x56 FFP. A ve všech případech šlo o střelce ze Slovenska. Tady je jednoznačně vidět dobrá práce dovozce, nebo prodejce. Také puškohledy Meopta měly společné to, že patřily jedné skupině střelců z Moravy.

Kahles začíná být více a více používaný. Je to Rakouský výrobce a optiky má skvělé, dostupnost výborná. Myslím, že se s nimi budeme setkávat čím dál více.

Vortex je stále nejvíce používanou značkou. Šlo o modely od nižší střední třídy až po nejvyšší. Každopádně jeho rozšíření je dané především cenou a kvalitou. Cenová politika Vortexu pro Evropu se dost liší od konkurence a myslím, že to hraje výraznou roli.

Nightforce jsou sice skvělé optiky, ale bohužel jejich ceny jsou výrazně vyšší než u konkurence a tak jsem zvědavý, jak si povedou do budoucna...

Bez zajímavosti není ani to, že dva střelci (o kterých vím. Možná jich bylo víc) po těchto prvních soutěžích vyměnili ihned své puškohledy, protože je shledali nevhodnými pro tento typ střelby. Šlo jednak o puškohled Swarowski, který je sice výborný, ale vhodný spíš na lov (ostatně byl to lovecký typ puškohledu) a pak také UTG, což je puškohled spíš na airsoft (přestože přežil bez poškození).

U nožiček došlo k výrazné obměně. Nejen, že Atlasy jsou zastoupené zdaleka nejvíce (15 kusů), ale také jde o to, že naprostá většina ostatních bipodů jsou určeny pro podobný střelecký styl, jako Atlasy. Naproti tomu Harris bipody (6 kusů) a možná i jedny Custom (takto detailně jsem je nezkoumal) potřebují odlišný střelecký styl. A mnoho střelců od toho už ustupuje… JP je Český výrobce bipodů a příslušenství, stejně jako TST.

Úsťové brzdy použili mimo 3 střelců všichni (tito 3 stříleli všichni ráže 6,5mm). Jinak u brzd šlo většinou o tovární brzdy. Také se objevilo dost brzd od Area 419. A samozřejmě dost brzd jsou vyrobené na zakázku puškaři, nebo se jedná bohužel o padělky jiných značek. To je ještě dozvuk toho, že donedávna bylo velmi obtížné kvalitní brzdy sehnat...

Ke všem těmto datům bych chtěl ještě podotknout jeden postřeh:

Je jistě možné, že střelci, kteří se umístili v první pětce, by to pravděpodobně zvládli i s jiným vybavením. Ale na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že tito střelci jsou také dostatečně zkušení na to, aby si sami zvolili vybavení, které považují za nejvhodnější. A protože v Evropě je "sponzorovaných střelců" skutečně pouze pár, tak si můžeme být jistí, že si vybavení platili za své peníze. A to už o něčem vypovídá... Také je zajímavé, že dva střelci se umístili v první pětce v obou soutěžích.

Celkově bych tedy řekl, že směr, kterým se vybavení střelců ubírá, je sice podobný trendu v USA, ale výrazně ovlivněný dostupností a cenami na trhu. Navíc se zde střelba i soutěže Dynamické Přesné Střelby teprve rozbíhají. V Evropě jsme sice měli vždy mnoho soutěží „taktického typu“, nicméně čistě sportovní disciplíny zcela jistě do budoucna převládnou. Už i kvůli přehnané „politické korektnosti“, která bohužel významně ovlivňuje všechny aspekty našich životů…