Taktika Kahles v červenci

Letošní sezóna je velmi poznamenaná událostmi okolo Covid19 viru a karanténou s ním spojenou. Naše první letošní Long Range soutěž byla tedy až koncem července. Tato soutěž je součástí evropského seriálu Kahles Dynamic Long Range Competitions. Letošní finále této série je bohužel zrušené, ale zbytek sezóny by měl proběhnout - v závislosti na aktuální situaci.

Na těchto soutěžích jde o kombinaci přesné střelby vleže na papírové terče a body a dynamické střelby z různých poloh na kovové terče v krátkém čase.

Vzhledem k událostem, jsem využil této sezóny k tomu, že naše zbraně jsou u puškaře na předělání, úpravy a podobně. Takže jsem střílel se školní puškou Remington 700 v ráži .223 s velmi levnou optikou Vortex Diamondback Tactical 6-24x50 FFP, který jsem chtěl takto otestovat (už nějakou dobu ho používáme a brzy se o něm rozepíšu více). Veronika měla lovecký Remington, se kterým není zvyklá a opravdu se s ním trápila.

Precizní střelba byla na vzdálenosti 300, 362 a 485 metrů. Terče jsou obtížné a lze dokonce mít i záporný výsledek... Jak se ukázalo, s .223 jsou větší vzdálenosti na papír trochu problém. Ne kvůli přesnosti, ale kvůli tomu, že zásahy v papíře prostě vidět nešlo. Nejen puškohledem, ale ani pozorovacím dalekohledem. Větší ráže a tedy i větší díry v terčích vidět šlo, ale .223 už ne. Samozřejmě to bylo i díky mirage (celý den pálilo slunce).

V těchto světelných podmínkách je samozřejmě znát nižší optická kvalita levného puškohledu, protože odhlížet v něm zásahy a let střely je opravdu obtížné (kvalitnější sklo by jistě pomohlo). Můj výsledek na papírové terče byl tedy dost bídný...

Taktická část se střílela z různých poloh na různé vzdálenosti na kovové terče způsobem "zásah / miss". Například na terč velikosti asfaltového holuba z dřevěného "ježka" (malý tankový zátaras) byla ze tří pozic na vzdálenosti 181, 296 a 362 metrů.

Střelba z provazů byla na terče ve 3 velikostech na vzdálenost 362 metrů. Střílelo se jak z horního, tak i ze spodního provazu.

Stage s trubkou byla vždy na dva terče ve vzdálenostech 150 a 300 metrů. Z trubky, prolézt a pak ze "střechy" a z pneumatiky. V této stage šlo i o co nejrychlejší čas.

Další stage byla z kůlů o různých výškách na tři různě veliké terče ve vzdálenosti 396 metrů. Tyto kůly byly hodně nestabilní, ale bylo možné využít stativ. S ním už se dalo trefovat, ale nedovedu si představit dobré zásahy bez něj...

Poslední stage "Butterfly" je třešnička na dortu. Neomezený počet ran (někdo potřebuje opravdu hodně), celkem 14 terčů ve vzdálenostech od 130 do 396 metrů. Terče se střílí od nejbližšího po nejvzdálenější a pak zpět. Každý terč je potřeba zasáhnout, aby se mohlo pokračovat dál. Celá stage je na čas (limit 5 minut). Kdo dokončí nejrychleji, má nejvíce bodů. Pozice je vkleče, za nízkou zdí. Terče jsou rozmístěné nejen do různých vzdáleností, ale i do stran, takže se někdy musí trochu hledat. Někteří střílí jen z volné ruky (plus využijí tu nízkou zeď), někdo využívá i stativ pod pažbu. Nejlepší střelci zvládají časy okolo i pod 2 minuty. Tedy tempem zhruba 8 vteřin na nabití, nalezení terče, provedení korekce a výstřel... Je jasné, že pro udržení takového tempa se korekce neklikají, ale je nutné přenášet. A k tomu je nezbytný dobrý kříž v puškohledu, především když fouká vítr (a fouká skoro vždy).

Taktická část se mi povedla i přes obavu z větru. Přeci jen, .223 je na vzdálenosti nad 300 metrů na vítr dost citlivá. Nakonec jsem měl druhý nejlepší výsledek v taktice a celkově se dostal na překvapivé páté místo. S naší školní .223 a ve větru... Také jsem si ověřil, že na puškohled Vortex Diamondback Tactical se lze plně spolehnout z hlediska přesného klikání, přesného kříže i celkové spolehlivosti. Jeho optická kvalita je samozřejmě úměrná ceně a faktu, že jde o čínské sklo.

Celkově musím říci, že tyto taktické soutěže jsou velmi zábavné, organizačně dobře zvládnuté a komunita střelců v této disciplíně je velmi příjemná (byť je někdy potřeba i angličtina, protože nejsou všichni Slováci nebo Češi). A my se moc těšíme na další!